Duben 2011

Dokud se neobjeví souvislý obláček aerosolu.

22. dubna 2011 v 12:34 | Daphne ♥ |  Friends in need are friends indeed
Vítejte v Zemi Nezemi, v Narnii, v Bradavicích, za mlhou tlustou tak, že by se dala krájet a možná ještě dál.

Čas se nám krátí a nám již zbývá jenom 7 dní v tom našem chorobném ústavu. Zní to děsivě a musím podotknout, že čím víc se nám to krátí, tím víc nás profesoři mají rádi (no, asi jak které, v pátek prý Sváťa vypadala, že prostě konečná). Každý má proslovy až se mi chce plakat - paní profesorce na angličtinu se povedlo rozbrečet polovinu holčičího osazenstva v místnosti, včetně mě :D A jak se ten čas krátí, tak se nám i krátí strávené chvíle s těmi našemi trdly. True story.

Maturuju přesně za 26 dní. Už teď mám svíravý pocit v břiše a chce se mi zvracet, protože nic neumim xD biologii se učim sama, trochu nárazově, ale to změnim, od zítřka si dám dvě otázečky denně. Literatura se mi učí nejlíp s Akinkou. Zábavnou formou si projedeme všechny olovnokoulatý a lidi, co skáčou z okna na ženský a taky lidi, co chodí večer do přírody a na statek a do chaloupky s muzikantskou Liduškou :D proč? protože měl bohatou supermanželku :D

Dneska si projedu bižu, fyziku s pak udělám nějakou extrazábavnou hru na literaturu :D za chvíli přijede pizza. Cheers :D
Včera divadlo. Pan Kaplan má třídu rád. Úžasná zábava, akorát s trochu hořkým podtextem druhé světové války, přistěhovalectví apod. Ono to zabolí, když se celou dobu smějete vtípkům a pak z hlavního protagonisty vypadne, že jeho bratr je ve varšavském ghettu. Píše se rok 1941.

Jsem stále nachcípaná, monsieur Malkin to ode mě zvládnul lapit, takže jsme oba chcíplí, paráda. Já se musim uzdravit, přijela pala a musim se jet učit ke svý studying buddy :) ♥
Miláček Maguljenka je někde v lese chudák. Taky měla přijet.

Tak já se jdu učit, kdyžtak sem něco připíšu, kdyby se stalo něco zásadního :)
Pac a pusu,
Daphne ♥


Cupid, he rules us all

15. dubna 2011 v 16:56 | Daphne ♥ |  Princess herself
Jabadabadů :)
Už je všechno zase v nejlepším pořádku a můžu se vydat za svou nejúžasnější krasavicí miláčkem Maggie ♥

Pac a pusu,
princezna Daphne ♥

P.S. Lalalí :) ♥

I like to tell people when I need to go pee

14. dubna 2011 v 20:04 | Daphne ♥ |  Princess herself
Už dlouho jsem si tu nevylejvala srdce. Nejvyšší čas to napravit :)

Od včerejšího rána jde všechno do polokeře. Asi je to změnou počasí, nebo špatnou konstelací hvězd nebo nevim, ale prostě všechno, co se může porubať, tak sa zrube. Super.
Pochopte, prosím, jednu věc - když chcete, abych něco udělala, tak mi to musíte říct, protože já nejsem schopná odezírat z vašich hlav, že zrovna teď teď teď, v tuhle chvíli, je řada na mně, abych se chopila iniciativy. Ne, na mě se bohužel musí mluvit, nemůžete čekat zázraky. Anebo - když už teda čekáte, že se sebou vážně něco uděláma budu to tentokrát já, kdo udělá první krok, tak se na mě, prosím, aspoň netvařte jak na tasemnici ve vaší záchodové míse. To potom člověk ztratí veškerou chuť a hlavně - jak mám tušit, že po mně vážně chcete ten krok vpřed, když se tváříte jak vyústění kloaky? Achjo :(

Jsem tím proslulá. Co to je? Samonasíravost.
No a když se ke mně někdo chová jednou tak, druhý den onak a já nevim, co se děje, tak není pochyb, že se prostě naštvu. Bohužel, místo sprostýho křiku jsem schopná jen křiku v záplavě roztoku NaCl, a to je dost trapný, tak se spíš otočim na podpatku a uteču, pak to ve mně všechno tak bobtná, následně rozesílám nasraný zprávy na všechny strany, nechám se v nasranosti podporovat svým okolím a končí to migrénou V. stupně - bolí mě hlava tak, že se to nedá vydržet a nemůžu normálně fungovat.

Jestli je to fakt pravda, to jsem si ozkoušela včera a dneska. Super nasrané zprávy jsem poslala, ne vždy správným příjemcům, uups shit, no jo, co se dá dělat, ale byla sem tak vzteklá, že mi to bylo úplně jedno, když jsem se to dozvěděla. Nesnáším, opravdu nesnáším, když se někdo chová jednou tak a druhý den se najednou rozhodne, že už ho to nebaví a že je řada na mě, abych se chovala tak a onak. OMFG DOPRDELE, a jak to já mám asi poznat? Dospělí lidi si všechno vždycky řeknou a tím se to vysvětlí. No, tak bohužel, tady to takhle nefunguje, protože já evidentně musím odezírat z karmy, jenže ono se to odezírá blbě, když se na vás člověk tváří jako na příslušníka nižší třídy. Pak se mi divte, že se vytočim.

Po velice krušném dopoledni jsem byla se zbytkem osazenstva zavřená 6 hodin v genetické laboratoři. Byl to skvělý zážitek, až na můj neodbytný nepříjemný pocit v žaludku, který nezpůsobila moje velká svačina. Laboratorní práce se nám zdařila a bylo to opravdu úžasný. Dokonce mi přijde, že i přes moji počáteční nechuť, se třeba jednou budu moct kamarádit s Dominikou, mojí budoucí kolegyní.
Cesta z laboratoře byla dlouhá a úmorná, pršelo a mně bylo špatně. Bolela mě hlava a zlobila jsem se na celej svět za to dopoledne, takže jsem domů přišla v záplavě chloridosodného roztoku a tím udělala divadýlko pro celý osazenstvo, v čele s tetou a Dannym. V podstatě jsem si nepomohla, protože jsem jenom chtěla zkontrolovat icq a ztvrdla jsem tam na další 2 hodiny, což se rovná asi dalším pěti litrům roztoku soli a to bylo na můj organismus moc.

Neměla bych nikdy dovolit, aby se moje psychika odrážela na mým fyzickým stavu. Dneska ráno jsem vstala a měla jsem pocit, že mi někdo prostřelil hlavu. Nemohla jsem skoro chodit, tak jsem prostě spadla zpátky do postele a přerušovaně spala asi do půl čtvrtý do odpoledne. Po dvou paralenech a dvou brufenech je to trochu lepší, takže zítra už do ústavu musím.

Co je výsledkem těchto dvou, pardon, posraných dní? Tak hlavně to, že jsem tak vzteklá, že mluvim hrozně sprostě, a že jsem tak vzteklá, až je mi z toho špatně. Možná je to měnící se hormonální hladinou, ale přece jenom, na to se nedá svést všechno, i když někteří lidé to dělají moc rádi.

Dobře, dobře, nebudu se tomu vyhýbat.
Já vim, že tebe žádný vylejvání srdce na blogu nezajímá. Okej, není to berná mice, ale znáš mě a emoce.
Můžeš, prosím, pochopit, že i když jsem vzteklá a namyšlená, že mě to mrzí, když se ke mně chováš odtažitě a čekáš, že teda já něco udělám? Jak to mám vědět? Nejsem Pýthie. Tak se na mě aspoň netvař jak na bahníka.
Ať se děje, co se děje, tak tě miluju.

Konec. Děkuju všem, kteří si to přečetli a teď jim to dělá dobře, že sem v řiti. Užijte si to :) aspoň někdo si to může užít, když já ne :)

Už jenom 11x do školy. A pak svaťáček.
Dobrou chuť.
Vaše poněkud smutná ( poněkud krásná - bejvávalo ) a poněkud v řiti Daphne ♥




Jejdamane...

1. dubna 2011 v 17:45 | Daphne ♥ |  Princess herself
No né, no nazdar.

Kdysi dávno jsem tady vyjadřovala svůj názor na lidi, kteří neustále, ale neustále musí někoho kopírovat. A je přinejmenším směšné, až patetické, a chce se mi z toho zvracet, když se s takovými lidmi potkám. V téhle době plné lidí, kteří jsou absolutně trapní a sebejistí, není to vlastně ani nic divného, že jich je tolik. Abych se vrátila k tématu nebo spíše abych vysvětlila, proč se tady zase rozčiluju - moje nejlepší kamarádka je teď obětí hnusného kopírování, a je to až k pláči. Je to tak k pláči, že se tomu musím smát, na druhou stranu je to fakt odpudivé.

Já a moje nejlepší kamarádka se známe už strašlivě moc dlouho. Už od miminka. Naše první vzpomínky jsou na velkou růžovou pivoňku na pískovišti, rozhazování sedmikrásek a koupání se v zátoce. Občas jsme se slušně porafaly, ale hlavně jsme byly úžasná dvojka, která trápila naše malé bratříčky. A jak čas plynul, myslely jsme, že jsme úplně stejné ve všem. Je pravda, že máme spoustu věcí společných, ale zároveň jsme hrozně jiné a myslím, že to vztah obohacuje (ač si zakládá na věcech společných). Obdivujeme se navzájem za originalitu druhé a její rozdílný přístup ke světu. A já doopravdy, ale doopravdy nesnáším, když ji někdo kopíruje. Alright, nemáte vlastní styl a potřebujete nějaký vzor. Má milovaná je rozhodně dobrý vzor, protože je to nejchytřejší a nejkrásnější osoba na světě, ale panebože, copak nechcete najít aspoň kousek toho vlastního já? Jejdamane... Znovu opakuji - je to trapné. A nejsem jediná, kdo si toho všiml, čímž se potvrzuje, že na tom něco bude.

Já a moje nejlepší kamarádka jsme jako sestry. Já jsem ta starší a rozumnější, ona je ta mladší, krásnější a kreativnější.
A myslím, že nám to tak vyhovuje.

Tímto ji také moc zdravím a vzkazuji, ať si s tím nedělá hlavu.
Posílám velkou pusu Vám všem ♥
Princess Daphne
(Maturitka je za dveřmi a už se moc těším :D)